Rozhovor s autorem Michaelem Morrisem vedl Stefan Erdmann na podzim 2011, po tom, co kniha vyšla v Německu.
V BLUDNÉM KRUHU
Otázka:
Pane Morrisi, v dubnu tohoto roku Vám vyšla v němčině velmi pozoruhodná kniha s názvem "Co neSmíte vědět! ". Tvrdíte v ní, že evropské i americké hospodářství se řítí do slepé uličky. Zatím se to však nestalo a vypadá to tak, jakoby dosavadní systém mohl pokračovat donekonečna dál. Stojíte si ještě za tím, co píšete?
Odpověď:
Ano, samozřejmě. Je nepochybné, že světová ekonomika se zhroutí, neboť musí! Otázkou je pouze – kdy.
Otázka:
Ale proč jste si tak jistý? Německé hospodářství se údajně znovu začíná vzmáhat, kurzy na burzách stoupají, Řecko bude zachráněno a vše bude opět dobré, nebo snad ne?
Odpověď:
Ano, bylo by to hezké, ale takto to fungovat nemůže. Všechny řeči o rozmachu jsou jen těžkopádným pokusem uklidnit masy. Čísla a statistiky jsou velmi jednostranné, vypracované ve prospěch jejich objednavatelů a nevypovídají o ničem. Hospodářství objemově roste jen proto, že se na trh pumpují stále větší objemy peněz. Tyto peníze, díky vysoké inflaci, mají však stále menší hodnotu. Na papíře najdete proto vyšší čísla obratů, ale to neznamená, že tyto peníze mají i větší hodnotu. Je to jen hra s čísly, v kterých je mnoho nul. Vrstvy obyvatelstva s nižšími příjmy rychleji ztrácejí, zatímco horní vrstvy vyhrávají. Probíhá zde násilné přerozdělování. Když to většina lidí pochopí, začne to být horké.
Otázka:
A proč, podle Vašeho mínění, politici proti tomu nic nepodniknou?
Odpověď:
Neboť většina z nich nic netuší. Momentálně se všichni politici pokoušejí oddálit kolaps světového hospodářství a následné nepokoje, aby k hororovému scénářiu nedošlo během jejich funkčního období, ale až v další legislativní periodě.
V souvislosti s tímto tématem je pikantní zpráva jednoho policejního komisaře z Berlína, který pracuje v Bundestagu (= německý parlament) jako bezpečnostní úředník a je s poslanci v kontaktu každý den. Před několika týdny si u spřáteleného stavebního podnikatele v Chiemgau (=oblast v Bavorsku) objednal dům a žádal ho, aby mu ho rychle postavil! Když se ho tento ptal proč, řekl, že zanedlouho se vše zhroutí, a že penzijní kasy jsou prázdné, Řecko je na mizině a nic ho prý nezachrání a že politici o tom vědí, jen to lidem neřeknou. Tato zpráva pochází ze šestého července 2011, je tedy úplně čerstvá! Politici vědí, že to, co se děje, nemůže dobře skončit i když to v celistvosti přesně nechápou. Pro ně je důležité, aby si ponechali svá privilegia a mastné platy. Je vskutku těžké, aby někdo realisticky posoudil momentální stav, když neví nic o ekonomice, penězích a zlatě, bankách či burzách. Podívejte se kdo stojí v čele Německa. Z jakých profesí přicházejí kancléřka a vicekancléř? Jakou kvalifikaci mají, aby mohli stát v čele národa s takovým hospodářstvím? A co čelní představitele EU? Nevíte, zda se máte smát nebo plakat! Takový tým by mohl možná stát v čele kuželkářského spolku, nikoliv však vést celou Evropu. To se jim nepodaří. Ti nechápou, že jsme se ocitli v bodě, kdy se hospodářství musí zhroutit!
Otázka:
Tvrdíte, že se hospodářství musí zhroutit? Proč? Můžete to vysvětlit podrobněji?
Odpověď:
Náš hospodářský systém je vybudován na principu neustálého růstu. Nekonečný růst je však na konečné planetě nemožný.
Systém je sestaven tak, že hospodářství roste jen tehdy, když se soukromé osoby, firmy nebo státy zadluží. Tím, že si berou úvěry, jsou vytvořeny, vznikají, nové peníze, které dříve neexistovaly – tomu se říká "tvorba peněz". Peníze ve formě kreditů si banky vlastně vymýšlejí, vyrábějí je z ničeho. Tyto peníze reálné neexistují, nejsou přítomny fyzicky, jsou jen na papíře.
Na začátku nového hospodářského cyklu tyto nové peníze oživují trh. Všichni jsou pak velkorysí, kupují a investují do čeho se jen dá. Pak přijde moment, kdy začínají být lidé prostopášní, narůstají ceny nemovitostí, surovin i spotřebitelské ceny a vznikají tak bubliny; banky "vyrábějí" stále více a více peněz a prodávají je za úroky a úroky z úroků dobře naladěným spotřebitelům. Rostoucí množství finančních prostředků v oběhu znehodnotí peníze a dochází k inflaci. V jistém bodě začínají pak ceny stoupat rychleji než příjmy, lidé si mohou dovolit stále méně a hospodářství začíná zadrhávat. Současně dluhy z úvěrů tak narůstají, že se lidé, komuny, i celé státy začínají pod tíhou úroků dusit. Nejsou schopni je platit a proto prodávají za babku všechno co má hodnotu, aby tak vyrovnali alespoň část dluhu. Po nějakém čase se zhroutí vše, protože už není z čeho.
Otázka:
Je to bod ve kterém je nyní Řecko?
Odpověď:
Přesně. Přičemž Řecko má na tomto chaosu jen nepatrnou vinu. Řekové neměli žádnou šanci a v rámci eurozóny museli jít ke dnu. Bylo to zjevné už předem.
Otázka:
Jak to myslíte? Proč to bylo zjevné už předem?
Odpověď:
Německo je velmi hrdé na to, že exportuje množství vysoce kvalitního zboží. To je skvělé a pro ostatní státy to dokonce není žádným problémem, pokud mají vlastní měnu. Tehdy mohou například na německé zboží zvýšit cla a postarat se tak o to, aby jim alespoň část peněz zůstala doma a neputovala do Německa. Pokud tedy měli Řekové vlastní měnu, některé jejich produkty mohly konkurovat s německými. Snad nebyly až tak kvalitní, ale pro Řeky byly výhodnější než německé zboží v ceně kterého byly i cla. Řecko mohlo ovlivňovat směnný kurs k německé marce. Jako dovolenková krajina přitahovalo turisty za poměrně výhodné ceny. Potom se národní měny i cla zrušily. Tehdy už řecké zboží nemohlo konkurovat s německými a všechny peníze proudily do zahraničí. Řecké hospodářství celkem ochablo, podniky začaly propouštět lidi, klesly příjmy z daní a vláda začala nabírat stále více a více půjček, které samozřejmě nemůže zaplatit. Jak by také mohla, odkud by měla tyto peníze vzít? Ano, mohli by si vzít nové půjčky, aby zaplatili úroky předešlých dluhů, ale to je patologické.
Otázka:
Znamená to, že tento systém vlastně více vyhovoval Němcům než Řekům?
Odpověď:
Ne Němcům, ale německým bankám. Pro ně to byl skvělý obchod. Dluhy Řeků nemusí vůbec odepisovat, neboť jsou údajně "relevantní pro systém". Když to dešifrujeme, znamená to jednoznačně, že banky mají takovou moc, že mohou dělat či nedělat co se jim zlíbí. Německý stát musí tedy Řekům, kteří jsou na dně a na mizině, pomoci, aby snad banky neutrpěly žádné výpadky plateb! Zároveň stát podporuje banky penězi a daňovými výhodami. Stát však ale tolik miliard nemá, a proti si je musí vypůjčit za úroky u stejných bank! Peníze, za které pak ručí celý národ, putují do Řecka, aby Řekové mohli s našimi penězi zaplatit své dluhy u německých bank! Tato hra je tak absurdní, až je těžko uvěřitelné, že s tím banky vůbec projdou. Ale daří se jim to již po staletí. A odkdy se bankám podařilo oddělit peníze od zlata – bylo to v roce 1914, od tohoto datumu nejsou peníze kryté skutečnými hodnotami – mohou s námi dělat co se jim zachce, přičemž se zdá, že to skoro nikdo nepochopil.
Otázka:
Ze záchranných balíků tedy neprofitují Řekové?
Odpověď:
Ne, přirozeně že ne. V existujícím systému peněžních dluhů profitují zásadně jen banky a všichni ti, kteří s nimi úzce spolupracují. Probíhá to vždy podle stejného schématu, bez ohledu na to, zda je to Řecko nebo Argentina v 90tých letech. Je na to množství příkladů, hlavně v Africe a Jižní Americe. Nejprve vmanipulují národ do obrovských dluhů, dokud nikomu nezůstane ani cent. Pak přinutí stát, aby snížil své výdaje krácením sociálních dávek a platů a zároveň zvýšil daně. Pro obyvatelstvo to znamená – menší příjmy a vyšší výdaje. Dlouho to samozřejmě takto pokračovat nemůže. Pro banky je to však bombastický obchod! Když se pak země úplně zhroutí, supi si vyklovou nejlepší kousky a národu nechají bezcenné zbytky. Pak následuje měnová reforma a obyvatelstvo musí znovu dřít a znovu všechno vybudovat, na co jsou, samozřejmě, potřebné nové úvěry u bank. Mase se pak hodí kousíček masa, aby se znovu chytila na lep. Vyhladovělá po něm nenasytně sáhne, přičemž se jí řekne, že tentokrát to už bude lepší. Pravdou však je, že to nikdy nemůže být lepší, neboť tento systém bezcenných, bankami vymyšlených a vytvořených peněz, je v pravém smyslu slova bludným kruhem.
Otázka:
To zní skoro tak, jako kdyby byl za tím nějaký plán nebo zlomyslná vypočítavost?
Odpověď:
Za vším je nepochybně plán. Je tak jednoduchý, že je až geniální a skvěle funguje již od roku 1694, kdy byla založena Bank of England jako privátní emisní banka (=centrální banka). V pravidelných intervalech, každé dvě nebo tři generace, se vše musí zhroutit, protože zadluženost prostřednictvím úroků exponenciálně roste (= exponenciální je zpočátku pomalý nárůst, který se ustavičně zrychluje až se pak nedá zastavit vůbec a způsobuje kolaps) a v jistém okamžiku doslova exploduje. A v tomto bodě jsme právě teď – krátce před explozí. Několik evropských států již několik let nejsou schopni plateb a uměle se udržují při životě, což však všechno ještě zhoršuje, protože lidé upadají do stále větší chudoby. USA jsou od začátku srpna definitivně v bankrotu, což se může změnit jen tehdy, kdyby se obě strany v poslední chvíli shodli a zákonem určenou horní hranici dluhů ještě jednou posunuly výš. V nejlepším případě to však dá zemi šanci maximálně na jeden rok. Ještě předtím však asi zkolabuje EU, což by americké hospodářství strhlo do propasti. Těžko říct, kdo se udrží déle, neboť oba se sotva drží na nohou.
Otázka:
Existuje-li tedy nějaký plán, musím se přirozeně zeptat, kdo za ním stojí? Ve Vaší knize tvrdíte, že nad celým západním světem vládne jen hrstka rodin. Hovoříte o nich i jmenovitě. Jak bychom si to měli představit? Tato představa vskutku není pro mě lehká. Jak to dělají a proč o tom nic nevíme?
Odpověď:
Ano, pro mnoho lidí je to velmi těžké. A právě proto systém dokonale funguje. Většina lidí považuje skutečnost, že všechno patří jen hrstce lidí, za konspirativní teorii a odbaví to slovy: "To vůbec není možné" – jednoduše proto, že to překračuje hranice jejich představivosti. Je to však opravdu pouze několik rodin a vlastní bezmála vše – banky, velké koncerny, všechna důležitá média. Podílejí se na velkých investičních podnicích a firmách, spravujících majetek, což je zčásti velmi zamotané a těžko přehledné, co jsem však doložil v mé knize – například s firmami patřícím Rotschildům, Blackstone a Blackrock, které se podílejí prakticky na všech velkých německých firmách.
Tyto rodiny mají své prodloužené ruce, "vojáky", ve většině představenstev a dozorčích radách. Přes své nadace financují téměř celý výzkum a rozhodují tak, co se bude zkoumat a kterým směrem se budou ubírat výsledky bádání. Podvod s Climatgate (= název aféry v souvislosti s manipulovanými vědeckými údaji pro Mezivládní panel pro klimatické změny – pozn. překl.) je toho typickým příkladem. Je prokázáno, že globální nárůst teploty je obrovský podvod a že všechny údaje potvrzující oteplování byly zfalšované. Je dokázáno, že v globálním rozsahu teploty klesají. S údajným oteplováním Země se však dá vydělat hodně peněz, proto média informují i nadále o „zlém“ CO2 a že teplota na naší Zemi stoupá. Takové věci se vymýšlejí "zcela nahoře" a podrobná realizace těchto akcí se pak vypracovává v grémiích, které jsou podřízené systému. Je to přísný hierarchický systém, který proniká vším. Na jeho vrcholu je hrstka rodin, které mají nesmírnou moc a vlastní toho tolik, že si to jednoduchý člověk nedokáže představit. Pod nimi je druhá řada a pak třetí. Celkem jde asi o dvě stě rodin, sjednocených v organizacích jako CFR, Trilaterální komise, Římský klub, Skupina Bilderberg a v mnoha dalších. Přes tyto grémia řídí politiku, takzvanou vědu a média. Nechci zacházet do podrobností, protože by to přesahovalo rámec našeho rozhovoru. O všem detailně píšu v knize.
Otázka:
Ano, to sedí. Jdete do detailů, ale přesto je vše srozumitelné! Přiznávám, že Vaše kniha byla první, která mi umožnila jednoduše a srozumitelně pochopit širší souvislosti mezi ekonomikou, penězi, zlatem a velkými organizacemi jako IWF (= Mezinárodní měnový fond), BIZ a médii. Jdete v ní však ještě dál a mluvíte o souvislostech s tématy jako Chemtrails (=chemické stopy) a „údajnou“ válkou proti teroru. Není to tak trochu přehnané?
Odpověď:
Ne, jedno s druhým souvisí ...
Otázka:
Tak Vám tedy ještě rychle položím poslední otázku: Když je všechno manipulováno a velký kolaps nezadržitelný, co ještě můžeme dělat? Je nějaké řešení či východisko, nebo se musíme připravit na temné časy a začít hromadit potraviny?
Odpověď:
Ano, samozřejmě je tu východisko! Musíme tento koloběh prostě přerušit. Hlavně vzděláváním a osvětou, a k tomu se přece snažíme nyní oba přispět. Naštěstí nejsme jediní. V posledních letech prosákla pravda o manipulaci lidstva na světlo na více místech. Zdá se, že se opravdu probouzíme z jakéhosi stavu spánku a osvobozujeme se. Dalo by se říci, že z puberty pomalu přecházíme do dospělosti. Bude důležité, abychom nastávající kolaps vnímali a chápali jako šanci změnit se, a nepodlehli znovu našim starým zvyklostem, strachu a hněvu, které vedou jen k válce a bídě. Přechodná doba však může být velmi tvrdá, netřeba si nic nalhávat. V každém případě neuškodí, když máte ve skříni nějaké potraviny, nebo když se přichystáte i na jiné možnosti vývoje situace. Každý kdo může, by měl mít trochu zlata a stříbra a tak zajistit alespoň část toho, co vlastní. To bude důležité hlavně v přechodné době, neboť tato může být tvrdá. Za kulisami dění však momentálně na mnoha místech současně pracují vlivné osobnosti již na novém systému. Ten by měl být spravedlivější a podporovat soužití v míru. Musí zmizet dluhy i úroky, což se samozřejmě nebude líbit jistým osobám, ale to se mělo stát již dávno. Možná to bude mít formu bezpodmínečného základního příjmu. Více zde o tom momentálně říct nemohu, protože se právě na tom pracuje. Ale něco se děje! V nejbližších letech se všechno velmi změní, to můžu slíbit. A jsem si jistý, že k lepšímu, že zažijeme v našem lidském vědomí kvantový skok, který přinese ovoce všem zúčastněným. Neboť v zásadě je to možné! Přirozeně, že si musíme všichni vyhrnout rukávy a převzít odpovědnost.
Díky za rozhovor!
Zdroj: www.amadeus-verlag.de
Překlad: anch books
Rozhovor s Wolfgangem Kremlingem, médiem, které spolupracovalo na knize: Kdo se bojí Smrti?
- Spolupracoval jsi jako médium na knize "Kdo se bojí Smrti?" Jak k této spolupráci došlo?
- Jan van Helsing mi zatelefonoval, že hledá médium, které by umělo zacházet s energií smrti. Mluvit se smrtí totiž může každý, mnozí lidé s ní celá léta rozmlouvají, například když trpí nějakou smrtelnou chorobou. No přesně to jsem pochopitelně nechtěl, hovořit se smrtí tímto způsobem. Šlo mi o vědomou komunikaci.
- Zajímal ses již v minulosti o toto téma?
- Počínaje mým dvanáctým rokem, kdy jsem onemocněl a sám se dostal do blízkosti smrti, mám schopnost vidět, kdy někdo v rodině zemře, znám přesný den, hodinu, přímo až minutu smrti.
Funguje to nejen s rodinou. Když znám přesný datum narození nějaké osoby, mohu říci kdy zemře - tedy při vstupu vidím i výstup. I pro mě je to fenomén.
Na Janovu otázku jsem neodpověděl hned. Nejprve jsem si napustil vanu abych se uvolnil a sám pro sebe přezkoumal, jestli s touto energii dokážu vědomě zacházet, zda se při práci s ní nevystavím nebezpečím, zda v sobě neotevřu v kanály ... Když někdo například pracuje jako terapeut s alkoholiky také se do jisté míry vystavuje nebezpečí alkoholismu, nebo s drogově závislými drogám, ponoří se do tohoto prostředí. No a já jsem se nehodlal vnářet do prostředí smrti ... smích. Šlo o to, zachovat odstup a neotevřít energii smrti vlastní kanály.
Nakonec však práce s ní probíhala překvapivě skvěle.
Jan pracoval s třemi médii a já jsem byl jedním z nich. Všem položil stejné otázky aby viděl, dostane-li stejné nebo smyslově stejné odpovědi.
- Mluvilo se na různá témata, například i o smyslu života. Přišli odpovědi, se kterými souhlasíš i ty?
V nejširším smyslu se hovoří o tom, že máme tady na zemi "matematické" úkoly. Sbíráme zkušenosti, učíme se zvládat určité situace.
Do tohoto života jsme si přinesli jisté zadání. Někdo má například za úkol pracovat s lidmi. Zdá se, že není přitom důležité, o jaký druh práce půjde.
- Pro duši asi není důležité, je-li člověk ve svém zaměstnání úspěšný ...
- Duše má svou cestu. Člověk mění životní situaci, když mu ta, ve které se právě nachází, začne být nepříjemná, když ho tlačí.
Když má někdo dobré zaměstnání, nebo řekněme, vydělává mnoho tisíc Eur měsíčně, sotva se mu bude chtít měnit. To znamená, že duchovně zůstane trčet na místě a proto duše zprostředkuje tělu - pozor tělo, je čas na změnu! Tělo pak reaguje na tlak. Duše vyšle tělu změněnou frekvenci, která bude pak na něj tlačit, až ho to pohne ke změně.
Podobně je to ve vztazích. Když se dva milují, jsou spolu, jejich duše jsou propojeny. Když jeden přestane mít rád, tak toho druhého "vytiskne".
- Síla smrti říká, že je přítomna i při narození ...
- Je to univerzální energie, tedy energie s přímým propojením ke Stvoření. Otázka je, jak někdo může navázat kontakt s touto frekvencí.
Smrt znamená smrt pouze na Zemi.
Smrt neznamená něco vymazat jak je to v počítači, kde na povel "vymazat" přijde otázka, "chcete soubor opravdu vymazat, když řekneš" ano ", řekne ti -" vymazáno "- tak, a mám nevrátitelné soubory.
V životě to není tak. Nic není zrušitelné nebo vymazatelné. Tedy smrt na zemi je strašná, je tu strach, protože jde o odchod do neznámého terénu. Proto se z ní neumíme těšit. Ale smrt není konec ale začátek, a proto je dobré z tohoto momentálního života vytěžit co nejvíce jako základ pro další pokračování.
- Výpovědí této komunikace je i to, aby se lidé přestali smrti bát. Z knihy cítit dokonce lásku a respekt k životu...
- Nejpřekvapujícejší výpovědí energie smrti pro mě bylo, když říká: "Jsem všude, v každém slově a myšlence." Z toho je zřejmé, že smrt je vlastně transformace. Když ji neguji, nemohu zpracovat ani těžké životní situace, nejen ztráty bližních, ale všechny emocionálně náročné situace. Při jejich zpracování neboli transformaci, pomáhá energie smrti.
- Nemusíme mít strach, neboť smrt přijde v pravém okamžiku. Je to již určeno ...
- Myslím, že ano. Smrt to ví, a člověk to ve své buněčné struktuře možná ví také.
Zdá se, že je důležitější - jak zemřeme. A tady doporučuje energie smrti, abychom si znovu osvojili techniky umírání, které znali přírodní národy, indiáni. Jsem přesvědčen že mnozí z nás v minulých vtěleních patřily k těmto národům. Staré znalosti je třeba znovu oživit.
Chtěl bych se však opravit, na začátku sem řekl že každý může mluvit se smrtí. Ne. Každý s ní mluví - při transformačních procesech, a samozřejmě i v okamžicích umírání.
--------------------------------------------------------------------
Tlmočník jemných sfér
Wolfgang Kremling sprostredkoval svojími mediálnymi schopnosťami rozhovor autora Jana van Helsinga s Anjelom transformácie v knihe „Bojíte sa Smrti?“.
V októbri navštívi Wolgang Kremling Bratislavu, kde bude viesť workshop. Opýtali sme sa ho na jeho prácu „tlmočníka“ medzi jemnohmotným a fyzickým svetom.
- Máš mimozmyslové schopnosti od narodenia, alebo sa u Teba vyvinuli neskôr?
- Od detstva sa mi snívali sny, ktoré sa neskôr splnili. Spustilo sa to, keď som sa ako štvorročný dostal po smrti matky do detského domova. V dvanástich som vážne ochorel, prežil klinickú smrť a odvtedy som presne vedel kto kedy v rodine zomrie – na hodinu a minútu. S touto schopnosťou som sa však aktívne nezaoberal, až po dvadsiatke som začal vedome pracovať s mimozmyslovým vnímaním.
- Prednášaš, poriadaš semináre, robíš poradenstvo, no tvoje pôvodné povolanie bolo celkom iné?
- Vyštudoval som ekonómiu a pracoval v rôznych podnikoch. Mal som vlastnú firmu a bol som aj konateľom marketingovej agentúry, ktorá uvádzala na trh nové autoznačky. Do štyridsiatky som sa psychotronike venoval takpovediac ako koníčku.
- Stál si teda obomi nohami pevne na zemi…
- ... a niekedy aj jednou rukou… smiech
- Vráťme sa k tvojím mimozmyslovým schopnostiam. Ako je to v bežnom živote, napríklad v supermarkte pri nákupoch, neustále tebou prúdia informácie z iných dimenzií, ktoré ťa tak „vyrušujú“ pri „normálnych“ činnostiach alebo to dokážeš obmedziť?
- Dokážem vypnúť, lepšie povedané, ignorujem to.
- prichádza to teda tak či tak, ale odsúvaš to nabok…
- Počas konzultácie s klientom, meditačného alebo mentálneho cvičenia sa týmto smerom dokonale koncentrujem. Inak to však ignorujem pokiaľ sa dá. Funguje to. No niekedy to nie je až tak výhodné, napríklad v cestnej premávke, tu som mal radšej na tieto vnemy počúvať… smiech… tak som si nazbieral 14 trestných bodov v centrálnej kartotéke vo Flensburgu… smiech… no už sú zase vymazané.
- ...to je veľa...
- veľmi veľa, to musíš znovu robiť vodičák.
Ale teraz na tieto impulzy počúvam a nemám žiadne body.
- Keď sprostredkovávaš pre niekoho informácie z vyšších dimenzií, ako vnímaš prichádzajúce odpovede? V podobe obrazov, slov alebo inak?
- To je záležitosť jasných zmyslov. Pokiaľ ide o takzvané jemné zmysly, majú niektorí ľudia, zvlášť vyvinuté vnímanie čuchom, iní zrakom alebo sluchom. Ja by som povedal, že využívam všetky, teda vnímam všetkými. Myslím si, že to súvisí s mozgom. Cítím, že to prechádza týmito kanálmi. Keď sa mozog k tomu stavia kladne, keď mozog povie „áno“, tak sa tieto zmysly rozvinú.
U mňa je to tak, keď ide o schopnosti, cielene sa nesnažím o nič. Niekto chce byť jasnozrivý, chce vedieť veci do budúcnosti… ja nemusím nič. Keď tu nie je vôľa v zmysle: silou-mocou to chcem vedieť, tak som uvoľnený a energia môže prúdiť.
Keďže používam všetky vnútorné zmysly, vnímam slová, obrazy, pocity, a tak ďalej. Praxou k tomu pristupuje skúsenosť a tu si treba dávať pozor.
- Ako rozlišuješ, či niečo prichádza z tvojho vlastného energetického poľa, že ide teda o tvoju skúsenosť, alebo či je to energia toho druhého …
- Práve to som mal na mysli, keď som povedal že si treba dať pozor. Treba to vedieť rozlišovať. Myslím si, že je to otázka praxe a potom je dôležitý aj feedback – odozva klienta. Čím lepšie človek pozná sám seba, svoju vlastnú štruktúru o to jasnejšie vie, čo sa týka jeho a čo toho druhého. No týka sa to aj mňa, lebo som podobné situácie zažil. Pristupuje tu niečo, čo by sme mohli nazvať jasnozrivé cítenie. Keďže som v živote veľa zakúsil, napríklad detský domov, neskôr som býval istý čas u starých rodičov a potom problémy v práci, dva razy som zažil konkurz vlastnej firmy – veľa toho poznám. A všetky tieto životné polia sú spojené s emóciami. Keď potom príde klient, ktorý povedzme stratil matku, tak cítim jeho žiaľ v sebe a viem to dobre vyložiť. Preto som za ostatných šesť rokov intenzívne pracoval s terapeutmi, aby som sa sám seba lepšie spoznal. Považujem to za nesmierne dôležité. Čím viac sa médium pozná, o to neutrálnejšie je vo vzťahu ku klientovi a dokáže rozoznať, čo je jeho téma a čo moja. Patrí k tomu aj zdravý realizmus. Preto pri mojej poradenskej činnosti pracujem málo s anjelmi alebo anjelskosťou. Skôr s pozemskými témami.
- Môžeš to upresniť?
- Moju prácu vidím tu, na zemi. Tu dokážem rozoznať, čo sa týka klienta a čo mňa. Východisko mám teda na zemi, kvôli rozlíšeniu identít.
- ... a ako to súvisí s anjelmi?
- V anjelských rovinách, vo vyšších dimenziách sa identity vymazávajú. Preto pri práci s klientom vychádzam z pozemského, som neutrálny, vecný, s triezvym úsudkom. Nenechávam sa strhávať eufóriou, neponáram sa do anjelských náhľadov. Vďaka tomu môžem diferencovať. Hoci sa nachádzam v duchovnom, energeticky som ukotvený na zemi. Povedzme to takto: Nohy a dolná polovica tela po pupok stoja na zemi a horná polovica, vrch hlavy sa vznesie do výšky. Temenom hlavy príjmam informáciu, ale tlmočník je tu dole.
- Človek, ktorý si prišiel po radu, má tiež rôzne úrovne, prízemné, egá a aj vyššie vibrujúce časti- svoje Bytie…
- To, čo prichádza zhora, transformujem nadol, aby sa to dalo formulovať do slov.
Niektorí sa vznesú do neba a hovoria odtiaľ. Ja to robím naopak. Stiahnem informáciu na zem. To je podstatný rozdiel.
- a ako funguje tá druhá technika?
- Iný vchádzajú do ducha a hovoria z duchovnej úrovne.
- Je to potom iná reč?
- Výpoveď je iná. Veľakrát sa nedá rozlišovať medzi záležitosťami média a klienta, lebo vo vyšších dimenziách sa tieto rozdiely zmazávajú. Nedá sa teda radiť v konkrétnych životných situáciách.
- Spolupracoval si ako jedno z troch médií na knihe „Bojíte sa Smrti?“ od Jana van Helsinga. Aj v rámci tvojich seminárov channeluješ túto energiu, Anjela smrti, či transformácie...
- Áno. Na obálke knihy vyzerá smrť veľmi osobne. Pre mňa personifikovaná smrť neexistuje. Vidím všetko ako vibráciu. Objasním to. Dopoludnia som bol behať. Pri športe sa pohybujú svaly, žijú. Keď si niekto zlomí nohu a musí ležať tri týždne v nemocnici, tak atrofujú a odumierajú. Alebo keď ma niečo zaujíma, niečím sa intenzívne zaoberám, som vo vibrácii tejto veci. Keď záujem opadne, odumrelo to, línia je nulová.
Smrť vnímam ako nulovú líniu, priamku, nevibráciu alebo svetelnú vibráciu. Mozgová smrť napríklad... keď myslíme, sme nažive, vibrujeme a keď sme mŕtvi, sme v línii.
Mozog nám k rôznym emóciám vždy poskytuje obrazy, ktoré sme si v minulosti uložili do pamäti. Keď Jan van Helsing vidí smrť tak, ako je zobrazená na obálke knihy, poskytla mu tento obraz jeho pamäť, mozog. Ja ju takto nevnímam, a iní ľudia ju vidia zase inak. Smrť je podľa mňa prahom, cez ktorý prechádzame z hmotného života, z vnímania hmotnými zmyslami, do nemateriálneho, do oblasti nemateriálnych zmyslov.
So smrťou môže komunikovať každý. No a závisí na médiu, čo s informáciou urobí.
Považujem za dokonale užitočné zariadenie Vesmíru.
- Kvantová fyzika hovorí, že pozorovateľ ovplyvňuje to, čo pozoruje. Keď pre niekoho channeluješ , lebo člověk pozostáva z rôznych energií, ako vieš, že sa prejavuje jeho Bytie a nepripletá do prenosu bytosť z nízkeho astrálneho sveta? Možno člověka, ktorý k tebe prišiel, priťahujú práve tieto bytosti?
- To je relatívne jednoduché. Ide o to, kam sa človek, teda v tomto prípade ja ako médium, sám zaradí. Pracujem vždy s najvyššiou energiou. Volám ju jednoducho Boh. Keďže však hore je ako dole, je Boh aj dole. A preto intenzívne pracujem na sebe. Tak som sa ostatné roky zaoberal s mojími negatívnymi vlastnosťami, aby som minimalizoval vplyv na informácie, ktoré prichádzajú.
- ...a tak potom aj vieš, odkiaľ informácia prichádza?
- Tak je to a ako som povedal, potrebná je aj prax. Pretože pracujem so smrťou, s božským a aj luciferskou energiou, a vidím jej pozitívny zmysel pre náš systém, myslím si, že patrím k tým, ktorí sa pohybujú smerom k plusu. Je to moja základná pozícia. Rád žijem a som otvorený voči životu, pozitívne naladený, teda v pluse. Možno patrím k menšine tých, ktorí sú v pluse dokonca ku vláde…samozrejme že mi „smrdia“, smiech… ale celkove sa považujem za človeka s plusovým postojom. Aj keď príde daňová kontrola. Patrí to jednoducho k systému, s tým sa musím vyrovnať.
- Keď je to tak, odvádzaš hádam daňovému úradu z dobrej vôle niečo navyše? smiech…
- smiech… tak to teda určite nie. Myslím však, že keď sa človek pozitívne pozerá na život a snaží sa zostať takpovediac normálny, môže využívať aj tieto vyššie pramene. Keď zistí, že tie nižšie nie sú hádam na nič. No patria tiež k životu. Často sú základom.
© 2010 a n c h - b o o k s . e u
V BLUDNÉM KRUHU
Otázka:
Pane Morrisi, v dubnu tohoto roku Vám vyšla v němčině velmi pozoruhodná kniha s názvem "Co neSmíte vědět! ". Tvrdíte v ní, že evropské i americké hospodářství se řítí do slepé uličky. Zatím se to však nestalo a vypadá to tak, jakoby dosavadní systém mohl pokračovat donekonečna dál. Stojíte si ještě za tím, co píšete?
Odpověď:
Ano, samozřejmě. Je nepochybné, že světová ekonomika se zhroutí, neboť musí! Otázkou je pouze – kdy.
Otázka:
Ale proč jste si tak jistý? Německé hospodářství se údajně znovu začíná vzmáhat, kurzy na burzách stoupají, Řecko bude zachráněno a vše bude opět dobré, nebo snad ne?
Odpověď:
Ano, bylo by to hezké, ale takto to fungovat nemůže. Všechny řeči o rozmachu jsou jen těžkopádným pokusem uklidnit masy. Čísla a statistiky jsou velmi jednostranné, vypracované ve prospěch jejich objednavatelů a nevypovídají o ničem. Hospodářství objemově roste jen proto, že se na trh pumpují stále větší objemy peněz. Tyto peníze, díky vysoké inflaci, mají však stále menší hodnotu. Na papíře najdete proto vyšší čísla obratů, ale to neznamená, že tyto peníze mají i větší hodnotu. Je to jen hra s čísly, v kterých je mnoho nul. Vrstvy obyvatelstva s nižšími příjmy rychleji ztrácejí, zatímco horní vrstvy vyhrávají. Probíhá zde násilné přerozdělování. Když to většina lidí pochopí, začne to být horké.
Otázka:
A proč, podle Vašeho mínění, politici proti tomu nic nepodniknou?
Odpověď:
Neboť většina z nich nic netuší. Momentálně se všichni politici pokoušejí oddálit kolaps světového hospodářství a následné nepokoje, aby k hororovému scénářiu nedošlo během jejich funkčního období, ale až v další legislativní periodě.
V souvislosti s tímto tématem je pikantní zpráva jednoho policejního komisaře z Berlína, který pracuje v Bundestagu (= německý parlament) jako bezpečnostní úředník a je s poslanci v kontaktu každý den. Před několika týdny si u spřáteleného stavebního podnikatele v Chiemgau (=oblast v Bavorsku) objednal dům a žádal ho, aby mu ho rychle postavil! Když se ho tento ptal proč, řekl, že zanedlouho se vše zhroutí, a že penzijní kasy jsou prázdné, Řecko je na mizině a nic ho prý nezachrání a že politici o tom vědí, jen to lidem neřeknou. Tato zpráva pochází ze šestého července 2011, je tedy úplně čerstvá! Politici vědí, že to, co se děje, nemůže dobře skončit i když to v celistvosti přesně nechápou. Pro ně je důležité, aby si ponechali svá privilegia a mastné platy. Je vskutku těžké, aby někdo realisticky posoudil momentální stav, když neví nic o ekonomice, penězích a zlatě, bankách či burzách. Podívejte se kdo stojí v čele Německa. Z jakých profesí přicházejí kancléřka a vicekancléř? Jakou kvalifikaci mají, aby mohli stát v čele národa s takovým hospodářstvím? A co čelní představitele EU? Nevíte, zda se máte smát nebo plakat! Takový tým by mohl možná stát v čele kuželkářského spolku, nikoliv však vést celou Evropu. To se jim nepodaří. Ti nechápou, že jsme se ocitli v bodě, kdy se hospodářství musí zhroutit!
Otázka:
Tvrdíte, že se hospodářství musí zhroutit? Proč? Můžete to vysvětlit podrobněji?
Odpověď:
Náš hospodářský systém je vybudován na principu neustálého růstu. Nekonečný růst je však na konečné planetě nemožný.
Systém je sestaven tak, že hospodářství roste jen tehdy, když se soukromé osoby, firmy nebo státy zadluží. Tím, že si berou úvěry, jsou vytvořeny, vznikají, nové peníze, které dříve neexistovaly – tomu se říká "tvorba peněz". Peníze ve formě kreditů si banky vlastně vymýšlejí, vyrábějí je z ničeho. Tyto peníze reálné neexistují, nejsou přítomny fyzicky, jsou jen na papíře.
Na začátku nového hospodářského cyklu tyto nové peníze oživují trh. Všichni jsou pak velkorysí, kupují a investují do čeho se jen dá. Pak přijde moment, kdy začínají být lidé prostopášní, narůstají ceny nemovitostí, surovin i spotřebitelské ceny a vznikají tak bubliny; banky "vyrábějí" stále více a více peněz a prodávají je za úroky a úroky z úroků dobře naladěným spotřebitelům. Rostoucí množství finančních prostředků v oběhu znehodnotí peníze a dochází k inflaci. V jistém bodě začínají pak ceny stoupat rychleji než příjmy, lidé si mohou dovolit stále méně a hospodářství začíná zadrhávat. Současně dluhy z úvěrů tak narůstají, že se lidé, komuny, i celé státy začínají pod tíhou úroků dusit. Nejsou schopni je platit a proto prodávají za babku všechno co má hodnotu, aby tak vyrovnali alespoň část dluhu. Po nějakém čase se zhroutí vše, protože už není z čeho.
Otázka:
Je to bod ve kterém je nyní Řecko?
Odpověď:
Přesně. Přičemž Řecko má na tomto chaosu jen nepatrnou vinu. Řekové neměli žádnou šanci a v rámci eurozóny museli jít ke dnu. Bylo to zjevné už předem.
Otázka:
Jak to myslíte? Proč to bylo zjevné už předem?
Odpověď:
Německo je velmi hrdé na to, že exportuje množství vysoce kvalitního zboží. To je skvělé a pro ostatní státy to dokonce není žádným problémem, pokud mají vlastní měnu. Tehdy mohou například na německé zboží zvýšit cla a postarat se tak o to, aby jim alespoň část peněz zůstala doma a neputovala do Německa. Pokud tedy měli Řekové vlastní měnu, některé jejich produkty mohly konkurovat s německými. Snad nebyly až tak kvalitní, ale pro Řeky byly výhodnější než německé zboží v ceně kterého byly i cla. Řecko mohlo ovlivňovat směnný kurs k německé marce. Jako dovolenková krajina přitahovalo turisty za poměrně výhodné ceny. Potom se národní měny i cla zrušily. Tehdy už řecké zboží nemohlo konkurovat s německými a všechny peníze proudily do zahraničí. Řecké hospodářství celkem ochablo, podniky začaly propouštět lidi, klesly příjmy z daní a vláda začala nabírat stále více a více půjček, které samozřejmě nemůže zaplatit. Jak by také mohla, odkud by měla tyto peníze vzít? Ano, mohli by si vzít nové půjčky, aby zaplatili úroky předešlých dluhů, ale to je patologické.
Otázka:
Znamená to, že tento systém vlastně více vyhovoval Němcům než Řekům?
Odpověď:
Ne Němcům, ale německým bankám. Pro ně to byl skvělý obchod. Dluhy Řeků nemusí vůbec odepisovat, neboť jsou údajně "relevantní pro systém". Když to dešifrujeme, znamená to jednoznačně, že banky mají takovou moc, že mohou dělat či nedělat co se jim zlíbí. Německý stát musí tedy Řekům, kteří jsou na dně a na mizině, pomoci, aby snad banky neutrpěly žádné výpadky plateb! Zároveň stát podporuje banky penězi a daňovými výhodami. Stát však ale tolik miliard nemá, a proti si je musí vypůjčit za úroky u stejných bank! Peníze, za které pak ručí celý národ, putují do Řecka, aby Řekové mohli s našimi penězi zaplatit své dluhy u německých bank! Tato hra je tak absurdní, až je těžko uvěřitelné, že s tím banky vůbec projdou. Ale daří se jim to již po staletí. A odkdy se bankám podařilo oddělit peníze od zlata – bylo to v roce 1914, od tohoto datumu nejsou peníze kryté skutečnými hodnotami – mohou s námi dělat co se jim zachce, přičemž se zdá, že to skoro nikdo nepochopil.
Otázka:
Ze záchranných balíků tedy neprofitují Řekové?
Odpověď:
Ne, přirozeně že ne. V existujícím systému peněžních dluhů profitují zásadně jen banky a všichni ti, kteří s nimi úzce spolupracují. Probíhá to vždy podle stejného schématu, bez ohledu na to, zda je to Řecko nebo Argentina v 90tých letech. Je na to množství příkladů, hlavně v Africe a Jižní Americe. Nejprve vmanipulují národ do obrovských dluhů, dokud nikomu nezůstane ani cent. Pak přinutí stát, aby snížil své výdaje krácením sociálních dávek a platů a zároveň zvýšil daně. Pro obyvatelstvo to znamená – menší příjmy a vyšší výdaje. Dlouho to samozřejmě takto pokračovat nemůže. Pro banky je to však bombastický obchod! Když se pak země úplně zhroutí, supi si vyklovou nejlepší kousky a národu nechají bezcenné zbytky. Pak následuje měnová reforma a obyvatelstvo musí znovu dřít a znovu všechno vybudovat, na co jsou, samozřejmě, potřebné nové úvěry u bank. Mase se pak hodí kousíček masa, aby se znovu chytila na lep. Vyhladovělá po něm nenasytně sáhne, přičemž se jí řekne, že tentokrát to už bude lepší. Pravdou však je, že to nikdy nemůže být lepší, neboť tento systém bezcenných, bankami vymyšlených a vytvořených peněz, je v pravém smyslu slova bludným kruhem.
Otázka:
To zní skoro tak, jako kdyby byl za tím nějaký plán nebo zlomyslná vypočítavost?
Odpověď:
Za vším je nepochybně plán. Je tak jednoduchý, že je až geniální a skvěle funguje již od roku 1694, kdy byla založena Bank of England jako privátní emisní banka (=centrální banka). V pravidelných intervalech, každé dvě nebo tři generace, se vše musí zhroutit, protože zadluženost prostřednictvím úroků exponenciálně roste (= exponenciální je zpočátku pomalý nárůst, který se ustavičně zrychluje až se pak nedá zastavit vůbec a způsobuje kolaps) a v jistém okamžiku doslova exploduje. A v tomto bodě jsme právě teď – krátce před explozí. Několik evropských států již několik let nejsou schopni plateb a uměle se udržují při životě, což však všechno ještě zhoršuje, protože lidé upadají do stále větší chudoby. USA jsou od začátku srpna definitivně v bankrotu, což se může změnit jen tehdy, kdyby se obě strany v poslední chvíli shodli a zákonem určenou horní hranici dluhů ještě jednou posunuly výš. V nejlepším případě to však dá zemi šanci maximálně na jeden rok. Ještě předtím však asi zkolabuje EU, což by americké hospodářství strhlo do propasti. Těžko říct, kdo se udrží déle, neboť oba se sotva drží na nohou.
Otázka:
Existuje-li tedy nějaký plán, musím se přirozeně zeptat, kdo za ním stojí? Ve Vaší knize tvrdíte, že nad celým západním světem vládne jen hrstka rodin. Hovoříte o nich i jmenovitě. Jak bychom si to měli představit? Tato představa vskutku není pro mě lehká. Jak to dělají a proč o tom nic nevíme?
Odpověď:
Ano, pro mnoho lidí je to velmi těžké. A právě proto systém dokonale funguje. Většina lidí považuje skutečnost, že všechno patří jen hrstce lidí, za konspirativní teorii a odbaví to slovy: "To vůbec není možné" – jednoduše proto, že to překračuje hranice jejich představivosti. Je to však opravdu pouze několik rodin a vlastní bezmála vše – banky, velké koncerny, všechna důležitá média. Podílejí se na velkých investičních podnicích a firmách, spravujících majetek, což je zčásti velmi zamotané a těžko přehledné, co jsem však doložil v mé knize – například s firmami patřícím Rotschildům, Blackstone a Blackrock, které se podílejí prakticky na všech velkých německých firmách.
Tyto rodiny mají své prodloužené ruce, "vojáky", ve většině představenstev a dozorčích radách. Přes své nadace financují téměř celý výzkum a rozhodují tak, co se bude zkoumat a kterým směrem se budou ubírat výsledky bádání. Podvod s Climatgate (= název aféry v souvislosti s manipulovanými vědeckými údaji pro Mezivládní panel pro klimatické změny – pozn. překl.) je toho typickým příkladem. Je prokázáno, že globální nárůst teploty je obrovský podvod a že všechny údaje potvrzující oteplování byly zfalšované. Je dokázáno, že v globálním rozsahu teploty klesají. S údajným oteplováním Země se však dá vydělat hodně peněz, proto média informují i nadále o „zlém“ CO2 a že teplota na naší Zemi stoupá. Takové věci se vymýšlejí "zcela nahoře" a podrobná realizace těchto akcí se pak vypracovává v grémiích, které jsou podřízené systému. Je to přísný hierarchický systém, který proniká vším. Na jeho vrcholu je hrstka rodin, které mají nesmírnou moc a vlastní toho tolik, že si to jednoduchý člověk nedokáže představit. Pod nimi je druhá řada a pak třetí. Celkem jde asi o dvě stě rodin, sjednocených v organizacích jako CFR, Trilaterální komise, Římský klub, Skupina Bilderberg a v mnoha dalších. Přes tyto grémia řídí politiku, takzvanou vědu a média. Nechci zacházet do podrobností, protože by to přesahovalo rámec našeho rozhovoru. O všem detailně píšu v knize.
Otázka:
Ano, to sedí. Jdete do detailů, ale přesto je vše srozumitelné! Přiznávám, že Vaše kniha byla první, která mi umožnila jednoduše a srozumitelně pochopit širší souvislosti mezi ekonomikou, penězi, zlatem a velkými organizacemi jako IWF (= Mezinárodní měnový fond), BIZ a médii. Jdete v ní však ještě dál a mluvíte o souvislostech s tématy jako Chemtrails (=chemické stopy) a „údajnou“ válkou proti teroru. Není to tak trochu přehnané?
Odpověď:
Ne, jedno s druhým souvisí ...
Otázka:
Tak Vám tedy ještě rychle položím poslední otázku: Když je všechno manipulováno a velký kolaps nezadržitelný, co ještě můžeme dělat? Je nějaké řešení či východisko, nebo se musíme připravit na temné časy a začít hromadit potraviny?
Odpověď:
Ano, samozřejmě je tu východisko! Musíme tento koloběh prostě přerušit. Hlavně vzděláváním a osvětou, a k tomu se přece snažíme nyní oba přispět. Naštěstí nejsme jediní. V posledních letech prosákla pravda o manipulaci lidstva na světlo na více místech. Zdá se, že se opravdu probouzíme z jakéhosi stavu spánku a osvobozujeme se. Dalo by se říci, že z puberty pomalu přecházíme do dospělosti. Bude důležité, abychom nastávající kolaps vnímali a chápali jako šanci změnit se, a nepodlehli znovu našim starým zvyklostem, strachu a hněvu, které vedou jen k válce a bídě. Přechodná doba však může být velmi tvrdá, netřeba si nic nalhávat. V každém případě neuškodí, když máte ve skříni nějaké potraviny, nebo když se přichystáte i na jiné možnosti vývoje situace. Každý kdo může, by měl mít trochu zlata a stříbra a tak zajistit alespoň část toho, co vlastní. To bude důležité hlavně v přechodné době, neboť tato může být tvrdá. Za kulisami dění však momentálně na mnoha místech současně pracují vlivné osobnosti již na novém systému. Ten by měl být spravedlivější a podporovat soužití v míru. Musí zmizet dluhy i úroky, což se samozřejmě nebude líbit jistým osobám, ale to se mělo stát již dávno. Možná to bude mít formu bezpodmínečného základního příjmu. Více zde o tom momentálně říct nemohu, protože se právě na tom pracuje. Ale něco se děje! V nejbližších letech se všechno velmi změní, to můžu slíbit. A jsem si jistý, že k lepšímu, že zažijeme v našem lidském vědomí kvantový skok, který přinese ovoce všem zúčastněným. Neboť v zásadě je to možné! Přirozeně, že si musíme všichni vyhrnout rukávy a převzít odpovědnost.
Díky za rozhovor!
Zdroj: www.amadeus-verlag.de
Překlad: anch books
Rozhovor s Wolfgangem Kremlingem, médiem, které spolupracovalo na knize: Kdo se bojí Smrti?
- Spolupracoval jsi jako médium na knize "Kdo se bojí Smrti?" Jak k této spolupráci došlo?
- Jan van Helsing mi zatelefonoval, že hledá médium, které by umělo zacházet s energií smrti. Mluvit se smrtí totiž může každý, mnozí lidé s ní celá léta rozmlouvají, například když trpí nějakou smrtelnou chorobou. No přesně to jsem pochopitelně nechtěl, hovořit se smrtí tímto způsobem. Šlo mi o vědomou komunikaci.
- Zajímal ses již v minulosti o toto téma?
- Počínaje mým dvanáctým rokem, kdy jsem onemocněl a sám se dostal do blízkosti smrti, mám schopnost vidět, kdy někdo v rodině zemře, znám přesný den, hodinu, přímo až minutu smrti.
Funguje to nejen s rodinou. Když znám přesný datum narození nějaké osoby, mohu říci kdy zemře - tedy při vstupu vidím i výstup. I pro mě je to fenomén.
Na Janovu otázku jsem neodpověděl hned. Nejprve jsem si napustil vanu abych se uvolnil a sám pro sebe přezkoumal, jestli s touto energii dokážu vědomě zacházet, zda se při práci s ní nevystavím nebezpečím, zda v sobě neotevřu v kanály ... Když někdo například pracuje jako terapeut s alkoholiky také se do jisté míry vystavuje nebezpečí alkoholismu, nebo s drogově závislými drogám, ponoří se do tohoto prostředí. No a já jsem se nehodlal vnářet do prostředí smrti ... smích. Šlo o to, zachovat odstup a neotevřít energii smrti vlastní kanály.
Nakonec však práce s ní probíhala překvapivě skvěle.
Jan pracoval s třemi médii a já jsem byl jedním z nich. Všem položil stejné otázky aby viděl, dostane-li stejné nebo smyslově stejné odpovědi.
- Mluvilo se na různá témata, například i o smyslu života. Přišli odpovědi, se kterými souhlasíš i ty?
V nejširším smyslu se hovoří o tom, že máme tady na zemi "matematické" úkoly. Sbíráme zkušenosti, učíme se zvládat určité situace.
Do tohoto života jsme si přinesli jisté zadání. Někdo má například za úkol pracovat s lidmi. Zdá se, že není přitom důležité, o jaký druh práce půjde.
- Pro duši asi není důležité, je-li člověk ve svém zaměstnání úspěšný ...
- Duše má svou cestu. Člověk mění životní situaci, když mu ta, ve které se právě nachází, začne být nepříjemná, když ho tlačí.
Když má někdo dobré zaměstnání, nebo řekněme, vydělává mnoho tisíc Eur měsíčně, sotva se mu bude chtít měnit. To znamená, že duchovně zůstane trčet na místě a proto duše zprostředkuje tělu - pozor tělo, je čas na změnu! Tělo pak reaguje na tlak. Duše vyšle tělu změněnou frekvenci, která bude pak na něj tlačit, až ho to pohne ke změně.
Podobně je to ve vztazích. Když se dva milují, jsou spolu, jejich duše jsou propojeny. Když jeden přestane mít rád, tak toho druhého "vytiskne".
- Síla smrti říká, že je přítomna i při narození ...
- Je to univerzální energie, tedy energie s přímým propojením ke Stvoření. Otázka je, jak někdo může navázat kontakt s touto frekvencí.
Smrt znamená smrt pouze na Zemi.
Smrt neznamená něco vymazat jak je to v počítači, kde na povel "vymazat" přijde otázka, "chcete soubor opravdu vymazat, když řekneš" ano ", řekne ti -" vymazáno "- tak, a mám nevrátitelné soubory.
V životě to není tak. Nic není zrušitelné nebo vymazatelné. Tedy smrt na zemi je strašná, je tu strach, protože jde o odchod do neznámého terénu. Proto se z ní neumíme těšit. Ale smrt není konec ale začátek, a proto je dobré z tohoto momentálního života vytěžit co nejvíce jako základ pro další pokračování.
- Výpovědí této komunikace je i to, aby se lidé přestali smrti bát. Z knihy cítit dokonce lásku a respekt k životu...
- Nejpřekvapujícejší výpovědí energie smrti pro mě bylo, když říká: "Jsem všude, v každém slově a myšlence." Z toho je zřejmé, že smrt je vlastně transformace. Když ji neguji, nemohu zpracovat ani těžké životní situace, nejen ztráty bližních, ale všechny emocionálně náročné situace. Při jejich zpracování neboli transformaci, pomáhá energie smrti.
- Nemusíme mít strach, neboť smrt přijde v pravém okamžiku. Je to již určeno ...
- Myslím, že ano. Smrt to ví, a člověk to ve své buněčné struktuře možná ví také.
Zdá se, že je důležitější - jak zemřeme. A tady doporučuje energie smrti, abychom si znovu osvojili techniky umírání, které znali přírodní národy, indiáni. Jsem přesvědčen že mnozí z nás v minulých vtěleních patřily k těmto národům. Staré znalosti je třeba znovu oživit.
Chtěl bych se však opravit, na začátku sem řekl že každý může mluvit se smrtí. Ne. Každý s ní mluví - při transformačních procesech, a samozřejmě i v okamžicích umírání.
--------------------------------------------------------------------
Tlmočník jemných sfér
Wolfgang Kremling sprostredkoval svojími mediálnymi schopnosťami rozhovor autora Jana van Helsinga s Anjelom transformácie v knihe „Bojíte sa Smrti?“.
V októbri navštívi Wolgang Kremling Bratislavu, kde bude viesť workshop. Opýtali sme sa ho na jeho prácu „tlmočníka“ medzi jemnohmotným a fyzickým svetom.
- Máš mimozmyslové schopnosti od narodenia, alebo sa u Teba vyvinuli neskôr?
- Od detstva sa mi snívali sny, ktoré sa neskôr splnili. Spustilo sa to, keď som sa ako štvorročný dostal po smrti matky do detského domova. V dvanástich som vážne ochorel, prežil klinickú smrť a odvtedy som presne vedel kto kedy v rodine zomrie – na hodinu a minútu. S touto schopnosťou som sa však aktívne nezaoberal, až po dvadsiatke som začal vedome pracovať s mimozmyslovým vnímaním.
- Prednášaš, poriadaš semináre, robíš poradenstvo, no tvoje pôvodné povolanie bolo celkom iné?
- Vyštudoval som ekonómiu a pracoval v rôznych podnikoch. Mal som vlastnú firmu a bol som aj konateľom marketingovej agentúry, ktorá uvádzala na trh nové autoznačky. Do štyridsiatky som sa psychotronike venoval takpovediac ako koníčku.
- Stál si teda obomi nohami pevne na zemi…
- ... a niekedy aj jednou rukou… smiech
- Vráťme sa k tvojím mimozmyslovým schopnostiam. Ako je to v bežnom živote, napríklad v supermarkte pri nákupoch, neustále tebou prúdia informácie z iných dimenzií, ktoré ťa tak „vyrušujú“ pri „normálnych“ činnostiach alebo to dokážeš obmedziť?
- Dokážem vypnúť, lepšie povedané, ignorujem to.
- prichádza to teda tak či tak, ale odsúvaš to nabok…
- Počas konzultácie s klientom, meditačného alebo mentálneho cvičenia sa týmto smerom dokonale koncentrujem. Inak to však ignorujem pokiaľ sa dá. Funguje to. No niekedy to nie je až tak výhodné, napríklad v cestnej premávke, tu som mal radšej na tieto vnemy počúvať… smiech… tak som si nazbieral 14 trestných bodov v centrálnej kartotéke vo Flensburgu… smiech… no už sú zase vymazané.
- ...to je veľa...
- veľmi veľa, to musíš znovu robiť vodičák.
Ale teraz na tieto impulzy počúvam a nemám žiadne body.
- Keď sprostredkovávaš pre niekoho informácie z vyšších dimenzií, ako vnímaš prichádzajúce odpovede? V podobe obrazov, slov alebo inak?
- To je záležitosť jasných zmyslov. Pokiaľ ide o takzvané jemné zmysly, majú niektorí ľudia, zvlášť vyvinuté vnímanie čuchom, iní zrakom alebo sluchom. Ja by som povedal, že využívam všetky, teda vnímam všetkými. Myslím si, že to súvisí s mozgom. Cítím, že to prechádza týmito kanálmi. Keď sa mozog k tomu stavia kladne, keď mozog povie „áno“, tak sa tieto zmysly rozvinú.
U mňa je to tak, keď ide o schopnosti, cielene sa nesnažím o nič. Niekto chce byť jasnozrivý, chce vedieť veci do budúcnosti… ja nemusím nič. Keď tu nie je vôľa v zmysle: silou-mocou to chcem vedieť, tak som uvoľnený a energia môže prúdiť.
Keďže používam všetky vnútorné zmysly, vnímam slová, obrazy, pocity, a tak ďalej. Praxou k tomu pristupuje skúsenosť a tu si treba dávať pozor.
- Ako rozlišuješ, či niečo prichádza z tvojho vlastného energetického poľa, že ide teda o tvoju skúsenosť, alebo či je to energia toho druhého …
- Práve to som mal na mysli, keď som povedal že si treba dať pozor. Treba to vedieť rozlišovať. Myslím si, že je to otázka praxe a potom je dôležitý aj feedback – odozva klienta. Čím lepšie človek pozná sám seba, svoju vlastnú štruktúru o to jasnejšie vie, čo sa týka jeho a čo toho druhého. No týka sa to aj mňa, lebo som podobné situácie zažil. Pristupuje tu niečo, čo by sme mohli nazvať jasnozrivé cítenie. Keďže som v živote veľa zakúsil, napríklad detský domov, neskôr som býval istý čas u starých rodičov a potom problémy v práci, dva razy som zažil konkurz vlastnej firmy – veľa toho poznám. A všetky tieto životné polia sú spojené s emóciami. Keď potom príde klient, ktorý povedzme stratil matku, tak cítim jeho žiaľ v sebe a viem to dobre vyložiť. Preto som za ostatných šesť rokov intenzívne pracoval s terapeutmi, aby som sa sám seba lepšie spoznal. Považujem to za nesmierne dôležité. Čím viac sa médium pozná, o to neutrálnejšie je vo vzťahu ku klientovi a dokáže rozoznať, čo je jeho téma a čo moja. Patrí k tomu aj zdravý realizmus. Preto pri mojej poradenskej činnosti pracujem málo s anjelmi alebo anjelskosťou. Skôr s pozemskými témami.
- Môžeš to upresniť?
- Moju prácu vidím tu, na zemi. Tu dokážem rozoznať, čo sa týka klienta a čo mňa. Východisko mám teda na zemi, kvôli rozlíšeniu identít.
- ... a ako to súvisí s anjelmi?
- V anjelských rovinách, vo vyšších dimenziách sa identity vymazávajú. Preto pri práci s klientom vychádzam z pozemského, som neutrálny, vecný, s triezvym úsudkom. Nenechávam sa strhávať eufóriou, neponáram sa do anjelských náhľadov. Vďaka tomu môžem diferencovať. Hoci sa nachádzam v duchovnom, energeticky som ukotvený na zemi. Povedzme to takto: Nohy a dolná polovica tela po pupok stoja na zemi a horná polovica, vrch hlavy sa vznesie do výšky. Temenom hlavy príjmam informáciu, ale tlmočník je tu dole.
- Človek, ktorý si prišiel po radu, má tiež rôzne úrovne, prízemné, egá a aj vyššie vibrujúce časti- svoje Bytie…
- To, čo prichádza zhora, transformujem nadol, aby sa to dalo formulovať do slov.
Niektorí sa vznesú do neba a hovoria odtiaľ. Ja to robím naopak. Stiahnem informáciu na zem. To je podstatný rozdiel.
- a ako funguje tá druhá technika?
- Iný vchádzajú do ducha a hovoria z duchovnej úrovne.
- Je to potom iná reč?
- Výpoveď je iná. Veľakrát sa nedá rozlišovať medzi záležitosťami média a klienta, lebo vo vyšších dimenziách sa tieto rozdiely zmazávajú. Nedá sa teda radiť v konkrétnych životných situáciách.
- Spolupracoval si ako jedno z troch médií na knihe „Bojíte sa Smrti?“ od Jana van Helsinga. Aj v rámci tvojich seminárov channeluješ túto energiu, Anjela smrti, či transformácie...
- Áno. Na obálke knihy vyzerá smrť veľmi osobne. Pre mňa personifikovaná smrť neexistuje. Vidím všetko ako vibráciu. Objasním to. Dopoludnia som bol behať. Pri športe sa pohybujú svaly, žijú. Keď si niekto zlomí nohu a musí ležať tri týždne v nemocnici, tak atrofujú a odumierajú. Alebo keď ma niečo zaujíma, niečím sa intenzívne zaoberám, som vo vibrácii tejto veci. Keď záujem opadne, odumrelo to, línia je nulová.
Smrť vnímam ako nulovú líniu, priamku, nevibráciu alebo svetelnú vibráciu. Mozgová smrť napríklad... keď myslíme, sme nažive, vibrujeme a keď sme mŕtvi, sme v línii.
Mozog nám k rôznym emóciám vždy poskytuje obrazy, ktoré sme si v minulosti uložili do pamäti. Keď Jan van Helsing vidí smrť tak, ako je zobrazená na obálke knihy, poskytla mu tento obraz jeho pamäť, mozog. Ja ju takto nevnímam, a iní ľudia ju vidia zase inak. Smrť je podľa mňa prahom, cez ktorý prechádzame z hmotného života, z vnímania hmotnými zmyslami, do nemateriálneho, do oblasti nemateriálnych zmyslov.
So smrťou môže komunikovať každý. No a závisí na médiu, čo s informáciou urobí.
Považujem za dokonale užitočné zariadenie Vesmíru.
- Kvantová fyzika hovorí, že pozorovateľ ovplyvňuje to, čo pozoruje. Keď pre niekoho channeluješ , lebo člověk pozostáva z rôznych energií, ako vieš, že sa prejavuje jeho Bytie a nepripletá do prenosu bytosť z nízkeho astrálneho sveta? Možno člověka, ktorý k tebe prišiel, priťahujú práve tieto bytosti?
- To je relatívne jednoduché. Ide o to, kam sa človek, teda v tomto prípade ja ako médium, sám zaradí. Pracujem vždy s najvyššiou energiou. Volám ju jednoducho Boh. Keďže však hore je ako dole, je Boh aj dole. A preto intenzívne pracujem na sebe. Tak som sa ostatné roky zaoberal s mojími negatívnymi vlastnosťami, aby som minimalizoval vplyv na informácie, ktoré prichádzajú.
- ...a tak potom aj vieš, odkiaľ informácia prichádza?
- Tak je to a ako som povedal, potrebná je aj prax. Pretože pracujem so smrťou, s božským a aj luciferskou energiou, a vidím jej pozitívny zmysel pre náš systém, myslím si, že patrím k tým, ktorí sa pohybujú smerom k plusu. Je to moja základná pozícia. Rád žijem a som otvorený voči životu, pozitívne naladený, teda v pluse. Možno patrím k menšine tých, ktorí sú v pluse dokonca ku vláde…samozrejme že mi „smrdia“, smiech… ale celkove sa považujem za človeka s plusovým postojom. Aj keď príde daňová kontrola. Patrí to jednoducho k systému, s tým sa musím vyrovnať.
- Keď je to tak, odvádzaš hádam daňovému úradu z dobrej vôle niečo navyše? smiech…
- smiech… tak to teda určite nie. Myslím však, že keď sa človek pozitívne pozerá na život a snaží sa zostať takpovediac normálny, môže využívať aj tieto vyššie pramene. Keď zistí, že tie nižšie nie sú hádam na nič. No patria tiež k životu. Často sú základom.
© 2010 a n c h - b o o k s . e u